Historicke akce

Příznivci historie a vojenské techniky vyrazili minulý víkend do Perlovické zatáčky nad Prachatice, kde si připomenuli smutné okamžiky roku 1938. Už dopoledne si mohli prohlédnout dobovou vojenskou techniku, výzbroj i nově zrekonstruovaný řopík. Odpoledne patřilo historické ukázce. Při ní četníci museli čelit opakovaným provokacím, které se postupně přiostřovaly. Nejprve se jim podařilo přesvědčit příznivce německého nacionalismu k odchodu, později již muselo dojít k varovným výstřelům. Německá strana se začala ozbrojovat a docházelo k přestřelkám. Na místo byly povolány posily, při jedné z těchto akcí byl jeden z četníků  postřelen.

V druhé části předvedli, jaké by to bylo, kdyby došlo k vojenskému útoku Wehrmachtu. Četníci museli ustoupit, čelo útoku se dostalo do míst, kde se do obrany zapojila osádka řopíku. Z horního lesa se pak dostali pod palbu děla, lehkého československého tanku a obrněného vozidla. První německé vozidlo bylo zničeno, do boje se musela zapojit další technika včetně tanku. Nakonec museli českoslovenští vojáci pod tlakem politiků kapitulovat. Byly vytyčené nové hranice, českoslovenští vojáci však dávali najevo hlasitý nesouhlas s nastalou situací.

Tentokrát jsme vyrazili na komentovanou prohlídku města Vimperka. Jedná se o noční prohlídky, jejich začátek je ještě za svitu sluníčka. Prošli jsme historickým centrem města, při kterém jsem se dozvěděli o několika historických událostech. Prohlídku doplňovaly kostýmované scény místních ochotníků, při nichž nechyběl ani humor. Nejvíce jsme se zasmáli při setkání s žebračkou či vojenským důstojníkem, ale všechny výstupy zasluhují pochvalu. Více neprozradím, přijďte se podívat také.

Byly hlášeny srážky, zamířili jsme proto do Nových Hradů. Hrad nyní z části prochází rekonstrukcí, ale ta se netýká prohlídek. Nahlédli jsme tedy do jeho interiérů a rozhlédli jsme se i z věže.  Před obědem na Zevlově Mlýně jsme se ještě prošli Terčiným údolím, tentokrát jsme prošli okruh, pohlédli jsme na vodopád i zhora. Po dobrém obědě jsme se ještě zastavili v Trocnově, kde již dokončili památník Jana Žižky. Nahlédli jsme i do venkovských staveních, kde jsme se dozvěděli o středověkém životě prostých lidí. Na závěr jsme se ještě prošli kolem celého areálu. 

Jak jsem slíbil, vracím se k veteránům s velkým V, které jsme mohli vidět na rallye Křivonoska. Ta letos zamířila do Českého Krumlova. S kamarády jsme na ně počkali v lese u Čejkovic. Nejstarší vůz byl vyroben v roce 1908, pro ty nejmladší byl stanoven limit rok 1945. K vidění byla řada osobních vozů, několik nákladních, řada motorek a čtyři hasičské stříkačky. Skvělou atmosféru na cestě jsme se pokusili zachytit 🙂

V Prachaticích si v pátek připomněli konec druhé světové války. Do Prachatic zamířila bojová technika, členové historických klubů i obrněný vlak. V průběhu dne připravili  jejich členové tři bojové ukázky. Mezi nimi si zájemci mohli prohlédnout vlak, techniku, výzbroj a výstroj vojáků.

Při druhé ukázce vytvořili situaci z konce války. Vojáci pálili listiny, které se neměli dostat do rukou nepříteli. Ty cennější pak nakládali do beden a chtěli je odvézt. Četníci je vyzvali ke kapitulaci. To se vojákům wehrmachtu a členům SS nechtělo. Došlo k potyčce, která vyústila střelbou. Na místo přijela další jednotka SS a do stanice dorazil obrněný vlak. Četníci s povstalci se dostali do svízelné situace a vyslali spojku pro pomoc. Dorazila americká armáda, které se spolu s četníky a povstalci podařilo obrněný vlak odrazit a zbytek německé posádky zajmout.

V třetí ukázka se konala na konci Prachatic. Při ní byl vlak napaden letadlem Mustang. Němci se začali bránit. Z boku je začala ostřelovat americká jednotka. Do boje zasáhli i četníci s povstalci a spolu se jim podařilo německé jednotky zajmout.

Dvakrát jsme se na svých výletech zastavili v Litomyšli. Poprvé nás tu zastihla pěkná sprška, podruhé již svítilo sluníčko  a většina vyzkoušela i zmrzlinu. Bohužel zámek právě procházel rekonstrukcí, nenabízel proto pěkné pohledy.

O velikonocích jsme podnikli výlet do Nových Hradů, míníme ovšem ty, které se nacházejí u Skutče. Cestou jsme se zastavili v Humpolci na oběd, nakoukli k Bernardům a prošli si i část židovské obce. V Hlinsku jsme si prohlédli místní skanzen, prohlídka byla tentokrát směřována k velikonocím a zvykům s nimi spojených.

Tento víkend připravili v Prachaticích dvoudenní akci, která diváky přenesla do roku 1938.

V páteční podvečer byla připravena první ukázka. Při ní přišli na náměstí za svitu pochodní sudetští obyvatelé, kteří chtěli demonstrovat své požadavky a vyprovokovat nepokoje. Četníkům se podařilo jejich plány překazit. Poté dorazil z Německa agitátor, který měl nepokoje podpořit. Agitaci podpořil přivezenými zbraněmi. Četníkům tak musela přijít na pomoc armáda.

Druhý den započal program ukázkou z výcviku. Ve tři hodiny se odehrála hlavní část. Při ní přišel na náměstí dav sudetských obyvatel. Ti potkali malou skupinu Čechů, kteří je nepozdravili nacistickým pozdravem. Vznikl konflikt a čeští občané prchli na radnici. Četníkům ze podařilo výtržníky zahnat. Z Německa přijel agitátor, který stoupence rozohnil. Dovezené zbraně jim dodal odvahy a zaútočili na četníky. Ti museli ustoupit. Za pomoci vojska se jim však podařilo vrátit k radnici a evakuovat Čechy. Poté přišel okamžik, kdy se Česká republika musela podvolit Mnichovské dohodě. Do Prachatic přijel wehrmacht, který sudetští Němci přivítali.  Tím se završil smutný rok 1938.

Poslední víkend v červnu patřil v Prachaticích slavnostem Zlaté stezky. V pátek úderem páté hodiny se Prachatice ocitly o několik století zpět. Starosta předal městská práva purkmistrovi Vrchotínskému, pak již na náměstí došel historický průvod. Dorazila i výprava soumarů se solí. Ti se poté přesunuli do areálu na Parkánu. Večer na náměstí pak patřil koncertu, kde zazpívala  Aneta Langerová a poté vystoupil Premiér.

V sobotu zahájil program příchod hlavního průvodu. Přes den udeřila horka. Ve čtyři odpoledne jsem se podíval na vystoupení partnerského města Tera del Sole, odkud přijeli bubeníci a praporečníci se svou show, kterou tentokrát doplnil plivač ohně. Jak jsem tak stál na sluníčku, pěkně ze mě tekl pot. A co teprv těm, kteří zde vystupovali v kostýmech… Večer pak opět patřil koncertům. Posluchači si tak mohli poslechnout Hodiny, Barboru Polákovou …

Škoda, že letos moc nebyly k vidění řemesla.