Třeboňsko 2026
Každý rok rád vyrážím s kolem na Třeboňsko. Tentokrát přímo do Třeboně. Zaparkoval jsem u rybníka Svět a vydal se kolem něj. První zastávkou se stala Rožmberská hrobka. Dál jsem pokračoval kolem kostela sv. Jiljí, jehož věž právě procházela rekonstrukcí. Svět se mi podařilo objet, přes město jsem vyrazil k dalšímu cíli, k rybníku Rožmberk. I ten jsem chtěl objet, přes Novou a Starou Hlínu kolem kamenného mostu jsem pokračoval k bezpečnostnímu přelivu Rožmberka. Zastavil jsem se u Rožmberské bašty a na zpáteční cestě jsem zabočil k třeboňským seníkům. Cestou k autu jsem to vzal přes centrum a zámecké nádvoří. Na závěr jsem nemohl vynechat tamní pískovny. Voda byla trochu zelenější, přesto lákala k příjemnému osvěžení.
Velká Pardubická 2026
Velká pardubická 2026
Pro ty, kteří nemohli sledovat koňský svátek.
V sobotu čekali na jezdce a koně první závody. Několik rovinných a jeden překážkový. Závody absolvovali koně za deště. V neděli proběhly závody byly proměnlivého počasí, slunečno, zataženo i dešťová přeháňka. Povrch závodiště byl měkký. Josef Váňa letos mezi trenéry chyběl, v několika závodech se jako trenér objevil Josef Váňa mladší.
V neděli hned první závod Cena Laty Brandysové přinesl drama, kdy se až do posledního okamžiku rozhodovalo o vítězi. Závod určený pro klisny vyhrála Pascala. Po závodě dostihová komise zkoumala objetí točného bodu, většina klisen byla diskvalifikována a oficiálně závod absolvovaly jen dvě klisny. V průběhu závodu došlo k pádu J. Bartoše, měl startovat ve všech dnešních závodech, ale zranění pro něj znamenalo stop a neobjevil se ani v hlavím závodu.
V druhém závodě určený pro čtyřleté koně zvítězil Ondřej Velek na koni Doctor Risk, když v cílové rovince dokázal předběhnout Jana Faltejska s Mor Bihanem.
Třetího závodu Memoriál Jiřího Šindlera se zúčastnilo 8 koní, díky pádům se do cíle dostala jen polovina z nich a s náskokem zvítězil Jan Faltejsek na koni French Chardonnay. V průběhu závodu hodně potrápila Dona Milla Terezu Podraskou, nakonec před jednou překážkou vybočila a závod nedokončila. Nedojel ani favorit Thiry Time s jezdkyní Annou Lebdouškovou. Ta jela jako náhradnice za J. Bartoše a skončili na druhém skoku.
Na startu Ceny Vltavy se sešlo 6 koní, do cílové rovinky sprintoval Ondřej Velek s Averisem a Kocman s Hibernianem. Z třetí pozice zaútočil Faltejsek s Rocoffem a podařilo se mu zvítězit. Druhý skončil zklamaný Ondřej Velek.
V Ceně Labe čelil žokej Velek riziku několika pádům, z obavy poranění musel být Black Star zastaven. V pěkném závěru odolal Kocman s Kap Oceanem tlaku druhého Jiřího Odložila s Impasem.
Memoriál Rudolfa Poplera nabídl opět pěkný závěr, do cílové rovinky finišovala trojce koní. Před cílem se rozhodovalo mezi Lenkou Neprašovou s Erikem Le Vikingem a Jiřím Odložilem s Ganitem, velmi těsně zvítězila Lenka Neprašová s Erikem Le Vikingem.
Do hlavního závodu Velké pardubické bylo přihlášeno 10 koní, což je méně než obvykle. Někteří koně čelili zraněním na tvrdší půdě při letošním suchém létě, někteří majitelé volili raději méně náročné závody. Taxisův příkop i Irská lavice se obešly bez pádů. V první části vedl s velkým náskokem ARAUCARIAS s Kocmanem, který startoval místo zraněného J. Bartoše. Po nárazu do točného bodu však spadl. V průběhu závodu došlo k dalším třem pádům, do cíle se dostalo 6 koní. Závěrečném finiši si to rozdali irský kůň Final Orders a Jan Faltejsek s Godfrey. První cílem proběhl irský kůň.
1. Final Orders a Keith Michael Donoghue
2. Godfrey a Jan Faltejsek
3. Ankor Wat a Jan Odložil
4. Sacamiro a Lenka Odložilová
Volby ve Vlachově Březí
Pokud se chcete podívat na výsledek voleb ve Vlachově Březí, klikněte na > odkaz <
Prachatice si opět připomněli smutný rok 1938
Příznivci historie a vojenské techniky vyrazili minulý víkend do Perlovické zatáčky nad Prachatice, kde si připomenuli smutné okamžiky roku 1938. Už dopoledne si mohli prohlédnout dobovou vojenskou techniku, výzbroj i nově zrekonstruovaný řopík. Odpoledne patřilo historické ukázce. Při ní četníci museli čelit opakovaným provokacím, které se postupně přiostřovaly. Nejprve se jim podařilo přesvědčit příznivce německého nacionalismu k odchodu, později již muselo dojít k varovným výstřelům. Německá strana se začala ozbrojovat a docházelo k přestřelkám. Na místo byly povolány posily, při jedné z těchto akcí byl jeden z četníků postřelen.
V druhé části předvedli, jaké by to bylo, kdyby došlo k vojenskému útoku Wehrmachtu. Četníci museli ustoupit, čelo útoku se dostalo do míst, kde se do obrany zapojila osádka řopíku. Z horního lesa se pak dostali pod palbu děla, lehkého československého tanku a obrněného vozidla. První německé vozidlo bylo zničeno, do boje se musela zapojit další technika včetně tanku. Nakonec museli českoslovenští vojáci pod tlakem politiků kapitulovat. Byly vytyčené nové hranice, českoslovenští vojáci však dávali najevo hlasitý nesouhlas s nastalou situací.
Ze Strážného přes Žďárek na Knížecí Pláně
Další den dovolené jsem vyšel ze Strážného na Knížecí Pláně. Cestou tam jsem šel přes Světlé Hory, zaniklou obec, z níž se dochovalo jen několik částí obvodových zdí tamní školy. Několikrát se mi otevřely výhledy na německou stranu. Nejhezčí výhledy pak se nabízely u další zaniklé obce Žďárek. Došel jsem až ke státní hranici, kterou protékal černý potok. Před Knížecími Pláněmi byl další moc pěkný úsek, s výhledem až na Luzný. Vzhledem k výskytu tetřeva je zde pohyb cyklistů zakázán. Zastavil jsem se i u zbořeného kostela a v restauraci pojedl menší oběd. Zpět jsem šel po cyklostezce přes Žďárecké jezírko. Došel jsem až k místu, kde jsem měl podezření na bobra, ale nakonec jsem si všiml, že se jedná o dílo člověka. Ve Strážném jsem si dal zaslouženou odměnu, výbornou místní zmrzlinu.
Blanice za sucha
Nedostatek srážek přes letošní léto způsobil, že hladiny řek hodně poklesly. Prošel jsem se podél Blanice k přehradě. Voda na přehradě rovněž poklesla a na jejím začátku poodhalila původní koryto řeky. Voda v přehradě byla zároveň mnohem zelenější než tráva na usychajících loukách. Později jsem to vzal ještě proti proudu po naučné stezce. I zde byl nedostatek vody znát, podíval jsem se na místo, kam bych se jinak nedostal.
Albertovy skály
Další den jsem vyrazil na Albertovy skály. Nabízí několik pěkných výhledů na klikatící se Vltavu, bohužel před lety si na protějším břehu Poldovka postavila rekreační areál. Přiznám se, že na několika snímcích jsem se neudržel a v programu na úpravu fotek jsem tam zasázel trávu. Jinak pozor, stezka vedoucí po skalách není vhodná pro nejmenší děti, na několika místech zajištěna řetězy.
Vydra 2026 – sucho
Vracím se ke své dovolené. V pondělí bylo horko, zajel jsem proto k Vydře. Chtěl jsem se projít kolem jejího toku, když bylo v řece málo vody. Naskytly se mi tak pohledy, které jsou jinak ukryty pod vodou. Přesto bych řekl, že Vydra je za normálního průtoku vody veselejší. Co ale bylo příjemné, ve Březí bylo 32°C, u Vydry 25°C. Určitě bych se sem chtěl vrátit za opačné situace, až vody bude nad míru.
Zkrocení zlé Kateřiny
V rámci hradozámecké noci zahráli vimperští ochotníci představení Zkrocení zlé Kateřiny. Kulisy pro hru vytvořily arkády v hradním areálu. Děj nás přenesl do středověké Itálie, kde matka dvou dcer usilovala o jejich provdání. Ta starší však postrádala dobré srdce. A jak to celé proběhlo a skončilo? To neprozradím, přijďte se podívat na jejich představení sami…
Netolické dostihy 2026
V srpnu se sešli v Netolicích příznivci dostihů, kde se mohli podívat na několik rovinných i překážkových dostihů. Oproti závodům X Terra sem zamířilo více diváků, podium u cíle se zcela zaplnilo. Na závodech došlo k několika pádům, naštěstí jen jedna jezdkyně skončila v ošetření v nemocnici, koně doběhli v pořádku. Tentokrát sem naši přední jezdci nezamířili, přesto se tu představilo několik známých stájí. Diváci si závody užili, povzbuzovali ve finiši a několik závodníků odměnili potleskem.
