Purpura večerem zavoní,
zazvoní trošičku zazvoní,
jeho stříbrný hlas,
probudí vzpomínky v nás,
srdcem jsme stále dětmi,
čekáme, až se setmí.
Až vánoční stromek bude stát,
chci vám v tu chvíli přát,
ať každý má každého rád.
V Novém roce nechť vás chrání andělé,
lásku, štěstí, zdraví, úsměv na rtech,… přátelé
O zlaté neděli v podvečer připravili menší trh i vlachovobřežští. Ochutnat jste mohli klobásky, bramborák, svařák,… Děti si mohly zkusit zatlouct hřebík, vyrobit ozdobičku,… nebo koupit něco drobného. Děti mohly předat své přání krásnému andělovi, který je poté odnesl ježíškovi. A nemohly chybět ani vánoční koledy.
Každým rokem si parta nadšenců připomíná na Helfenburku bitvu v Ardenách. I letos se jich sem spousta přijela a divákům předvedli dvě fiktivní bitvy. V té první útočily americké jednotky a němečtí vojáci se snažili jejich útoku čelit. Bitva započala vždy průnikem skrz hlavní bránu. Poté se museli probojovat dál, přičemž museli čelit i několika léčkám. Na hlavním nádvoří pak byl zbytek nepřátel poražen a někteří vojáci padli do zajetí. V druhé bitvě se role vyměnili. Kastelán J. Pižl s kamarády jako odměnu pro ně připravil chutné občerstvení. Poděkování jak těmto nadšencům, tak Jardovi a jeho kamarádům.

já stále šel za ním a každý se mi smál.
Mně sláma z bot kouká a v kapsách seno mám,
však pohled ze sedla je nejhezčí co znám.
Rychlost, vytrvalost, sílu.
Byl jiskrou, která zažíhala dávné mýty.
Byl chloubou králů i dobyvatelů.
Byl oporou civilizace.
Pod údery jeho kopyt se utvářely dějiny.
a z kopce nehoň mne
na rovině mě prožeň
a ve stáji mě vzpomeň.
když skončena je denní práce.
a najdeš místo v mém srdci.
Dej mi čas, abych pochopil Tvůj záměr.
Neměj mne za nepozorného, když nesplním Tvou vůli – možná,
že sedlo nebo podkovy nejsou v pořádku.
Neuvazuj mne příliš krátce a nestříhej mi ocas,
který je mou jedinou zbraní proti mouchám a komárům.
Až poznáš, že se mé dny krátí, až Ti již nebudu moci sloužit,
můj milovaný pane, nenech mne, prosím,
hladovět a mrznout a neprodávej mne.
a Bůh se Ti odmění zde i na věčnosti.
a kopytům je do skoku,
proč mi, Bože, musí strach
srdce ochromit?
Opět jsme si nenechali ujít vánoční atmosféru chlumanských trhů. Kdo nezná, konají se vždy v podvečer, stánky jsou osvíceny žárovičkami, nábízí se řada pochutin – punč, svařák, medovina, pečivo, klobásy,… a na stáncích lze koupit drobné dárky, převážně ručně dělané. Uprostřed hoří ohně pro zahřátí a mezitím znějí vánoční písně. Lidi sem láká příjemná atmosféra a setkání s přáteli.
Další promítání v prachatickém divadle nás zavedlo na ostrov Madeira. Při své cestě navštívila L. Martanová jak jeho pobřeží, tak i malebné hory. Nakouknout nás nechala i na tamní tržiště, plná ovoce, koření, ryb a rukodělných výrobků. Své putování započala i zakončila na tamním letišti, které ještě před několika lety patřilo mezi nejnebezpečnější letiště – kvůli krátké přistávací dráze.
V úterý se konala v Metropolu v Českých Budějovicích vernisáž fotografií. Tématem výstavy bylo Moudrosloví pivních tácků. Na této výstavě se podílí českobudějovický fotoklub Vývojka a prachatický fotoklub F2.8. Celkem své snímky představilo 19 autorů a každý z nich pojal téma trochu odlišně. Jak se budou díla líbit veřejnosti?