Přestože jsem se před deseti dny ještě koupal na koupališti a v sobotu na poslední túře se chtěl zchladit v nádrži, která sloužila na plavení dřeva, …. Napadl ve čtvrtek na vrcholcích Šumavy první sníh. A nyní Šumava čelí nadměrnému přídělu vodních srážek, které zvedají vodní toky. A když jsem se podíval na předpovědi, ve středu by mělo být slunečno a 20°C…
Jak z titulku zní, zamířili jsme s koly na Protivínsko. Auto jsme zaparkovali na konci Vodňan a po vedlejších cestách jeli do Protivína. Odsud jsme směřovali k rozhledně Kamýk, která ještě nebyla otevřena. Nechtěli jsme dlouho čekat, a tak jsme pokračovali do Albrechtic, kde mají zajímavý hřbitov. Cestou zpět jsme to vzali kolem několika rybníků, u jednoho z nich před námi pak dováděli kapři.
Po dvou letech se do Vimperka vrátila skupina Divokej Bill. Tentokrát ovšem změnili místo, pro koncert si vybrali areál Vodník. Přiznám se, že se mi více líbilo to předchozí, areál letního kina. Jako předskokani vystoupily Sticx a Celest Charles, které jsem neznal. Divokej Bill nazval své turné 8 x Divokej Bill, což mělo představovat 8 koncertů a 8 měst, které se zvolili pro své vystoupení. Na koncertě zahráli své osvědčené hity a diváky dobře pobavili. Někteří sem přijeli z regionu až za Prahou.
Letní náměstí v Prachaticích přivítalo další roční Bohemia Jazzfestu. Rudi Linka, který je zakladatel toho festivalu oznámil, že se rozhodli, že pršet nebude. Při prvním vystoupení počasí zahrozilo deštěm. V něm zahrál italský Schaerer, Dall´ora, De Finti jejíž zpěvák dokázal hudbu doplňovat různými zvuky včetně trubky. Při přídavku, než opět napojili mikrofon, využil situace k improvizované pantomimě. Při druhém interpretu Javi Ruibal Quartetu zprchlo ještě hustěji a sotva začala hrát třetí, přišla bouřka. Přesto řada diváků vydržela až do konce. Přiznám se, mě nejvíce zaujal ten poslední, Delon Lamarr Organ Trio.
.
Po nějaké době jsme se vrátili k Mechovému potoku, který tvoří část naší hranice s Německem. Od naší poslední návštěvy se to tu trochu změnilo. Usadil se tu bobr a postavil si tu řádnou hráz.
Máme za sebou další ročník výstavy Foto na provázku. Tentokrát se sešlo 46 autorů, většina z nich přinesla i snímek na vybrané téma Cesta. V sobotu výstavu zahájila vernisáž, po celý den mohli diváci dávat hlasy oblíbeným autorům. Večer byl připraven koncert, vzhledem k počasí bylo místo přesunuto do nedalekých Svojnic. V neděli čekalo na zájemce promítání a derniéra výstavy s vyhlášením nejúspěšnějších autorů.
První den našeho prodlouženého víkendu jsme si vybrali Velehrad. Prohlédli jsme si katedrálu a procházkou zašli k nedalekému skanzenu.
Po obědě jsme se zastavili v Buchlovické zámecké zahradě. Buchlovický zámek prochází rekonstrukcí. Podívali jsme se i na výstavu tulipánů a prošli se zámeckou zahradou. Jaro sice ukázalo svou sílu, ale ne všechny stromy a květiny se po zimním spánku již probudily.
A na závěr jsme ještě stihli poslední prohlídku hradu Buchlov.
O velikonočním pondělí se konala již 7. vernisáž výstav v Panském pivovaru ve Vlachově Březí. Pro příchozí bylo přichystáno bohaté pohoštění. Na počátku vernisáže zahrálo Kvarteto zobcových fléten ve složení Alena Tomášová, Markéta Horáková, Barbora Teichmanová a Jakub Pavlištík pod vedením paní ředitelky ZUŠ Tatjany Tláskalové Kubaštové. Poté poděkovala Helena Fraňková městu za jeho podporu. Poděkování patřilo i všem, kteří se na přípravě výstavy podíleli. Poté přišel na řadu fotokvíz. V závěru se dočkali poděkování i všichni autoři. A určitě největší odměnou jim byla pochvala diváků, kterých sem přišlo opět spoustu. Výstava bude k vidění až do konce října.
Páteční podvečer zahájil výstavu vernisáží v prachatické bráně Aleš Stříbrský. Na ní jsou k vidění snímky, které vybral za několik let své produkce. Jsou zde snímky dívek a žen. Tuto výstavu připravil při příležitosti svého jubilea. A stojí zato ji vidět.
Poté jsme zajeli do Náhořan, kde Vláďa Hošek připravil poslední promítání letošního ročníku. Další opět až na podzim. Ale zpět k promítání. Na něm jsme se přenesli do Peru a Bolívie. O své zážitky při cestě sem se podělil mladý cestovatel, který je navštívil se svým otcem.
Minulý víkend se konalo ve Strunkovicích nad Blanicí promítání Expediční kamery. Letošní ročník neprobíhal v kině, ale v komunitním centru. Tam tentokrát přišlo mnohem méně návštěvníků. Mě nejvíce zaujal snímek Javari, který popisoval cestu na pomezí Brazílie a Peru za odlehlými osadami. Kromě nich jsme se mohli nahlédnout do prostředí horolezců, prvosjezd divoké řeky nebo následování cesty po předcích.
