Minulý víkend se konala jízda South Bohemia Classic. Při ní více než 160 soutěžních vozů, převážně s českými ale i zahraničními posádkami, dorazilo do Vlachova Březí. Mezi známými osobnostmi za volantem nechyběl ani Josef Váňa. K vidění byly auta jak české, tak zahraniční výroby. Ten nejstarší vůz Wolseley Hornet Special „Red Henry“ byl vyroben roku 1933. Hasiči pro historiky připravili v zámeckém areálu časovou zkoušku. Na tyto vozy se přišla podívat řada diváků, pro ně bylo připraveno od hasičů drobné pohoštění.

[View with PicLens]

Na začátku a na konci léta připravili u nás víkend se letním kinem. Jako první přišla na řadu komedie Bílá paní. Černobílý snímek odehrávající se v jednom městečku, na jehož hradě se po letech objeví duch bílé paní a soudruzi si s jejím zjevením neví rady.  Na tuto komedii navázala další, tentokrát novější, Přes  prsty. V ní hlavní roli hrají dvě hráčky plážového volejbalu, jejich touha po vítězství a životních prioritách. Na podzim připravili novou pohádku Princezna zakletá v čase. která patří mezi ty lepší, které byly v poslední době natočeny. A na závěr přišel na řadu životopisný film Šarlatán s Ivanem Trojanem v hlavní roli. Film vypraví o jednom léčiteli. Některá místa byla až dost drsná.
O prázdninách rovněž do Chluman dorazil Kinematograf bratří Čadíků, kde jsem si vyhlédl třetí pokračování Bobulí. Komedie z oblasti jižní Moravy.

Před lety jsme s partou spluli s dvěma rafty Vltavu, tehdy jsme startovali někde pod Lipnem s cílem ve Zlaté Koruně. Byla dobrá parta, hodně srandy,… Toužil jsem se vypravit i na horní část řeky. Na kanoi jsem ještě nebyl, proto jsem nejdříve chtěl zkusit úsek z Lenory. Přidali se ke mě dvě spřízněné duše a vypluli jsme na vodu. Úsek z Lenory do Soumaráku byl trošku adrenalinovější, ale zvládli jsme to v suchu. Na Soumarském mostě se naskytla možnost pokračovat, místo jedné lodi, jejíž posádka se dvakrát udělala a nechtěla již pokračovat. Rozhodli jsme se pro plavbu dál a přidali se k druhé zbývající lodičce. Od Soumarského mostu byla voda hodně klidnější, v některých místech až olej. My si adrenalinu přidávali, neb Martin, kormidelník, rád zamířil ke břehu, pokud se nad ním vyskytovali nízké větvě, které jsme museli podplout.  A byla sranda. Pán z druhé lodi nás chtěl nechat plout jako první, když viděl, že jsme trochu nebezpeční. Když zjistil, že pod ty větvě míříme úmyslně, raději pluli první oni. Jeho paní se bála některých nahnutých stromů. „Spadne to na nás. “ Pokusil jsem se ji uklidnit :“ Tak poplujeme první my a spadne to až na vás.“ Příroda tu byla nádherná. Asi nejhezčí byl soutok Teplé a Studené Vltavy. Potkali jsme i řadu vážek. Třeba se sem ještě vrátíme.

[View with PicLens]

Hasiči si pro své členy i pro členy okolních sborů připravili cvičení. V první části se věnovali problematice poskytování první pomoci. V další části již ve družstvech probíhal samotný výcvik. Jedné části si na figuríně procvičovali techniku masáže srdce pod dozorem zdravotních sester prachatické nemocnice. V druhé si prověřili schopnost pracovat v týmu s dýchacím prostředí za stižených podmínek. S dýchacím přístrojem na zádech se zakrytým hledím museli projít trať s překážkami. Náročnějším úsekem byl přesun po schodech dolů. Na závěr pro ně byla připravena simulace propadu podlahy. Ve třetí části se seznámili s technikou 3D hašení a taktice při vstupu do bytu zasaženého ohněm. Ve čtvrté se seznámili se základními uzly a technikou slaňování.

[View with PicLens]

Pivovar Březí koza připravil ve spolupráci s pražírnou Nebe a místními spolky festival V nebi fest. Při nich mohli zájemci nahlédnout do prostor místního pivovaru a pražírny kávy. Pochutnat si přitom mohli na Březí koze, kávě, klobásce od hasičů, šašliků od fotbalistů nebo něčem sladkém od Sokolů.  Petr Kasnar předvedl své triky v oblasti mikromagie a na diváky čekalo i několik hudebních vystoupení. Trio Traktůrek, Benjaming´s Clan (ti se mi líbili nejvíce) a na závěr Znouzecnost.

Vimperský zámek prošel první částí rozsáhlé rekonstrukce. Po dva roky tak byla nepřístupná jeho horní část, kde se opravovali interiéry. Zámek byl ve špatném stavu, byly zde kanceláře, byty, … Jako první se opravily interiéry horní části zámku. V příštích letech se chystá oprava jeho spodní částí. V současné době tak mají návštěvníci možnost prohlédnout si opravené i neopravené částí. Ještě před opravou jsem se sem vypravil, abych mohl porovnat, jak to tu vypadalo. A porovnat můžete i vy, fotografie z dob před opravou:

[View with PicLens]

A rozdíly jsou velké. Nádvoří horního zámku má opravené fasády, čtyři fasády jsou zasazeny do jiného období. Část zámku funguje jako muzeum, kde uvidíte tradiční šumavská řemesla – dřevařství, sklářství, knihtisk, … ale budete moci v bezpečí začít i silnou bouři v šumavských lesích. Zbytek již funguje jako tradiční prohlídková trasa, nahlédnete do zbrojnice, kaple, zámeckých pokojů …. Návštěvu vřele doporučuji. Určitě sem zamířím, až se podaří opravit další část.

[View with PicLens]

S Luďkem jsme se chtěli ulovit nějakou tu padající hvězdu. Přestože hlásili četnost v maximu až 80 za hodinu , tak jsme jich za hodinu a půl viděli asi 25. A vyfotit se nám jich povedlo jen pár. O den později jsem chtěl nafotit i Mléčnou dráhu u Vlachova Březí, na obzoru se však pohybovala bouřka a tak se má pozornost přesunula směrem k ní.

[View with PicLens]

U Libotyně se nachází louka s chráněnými rostlinami. Již několikrát jsem se tu byl podívat na vzácné orchideje. Letos jsem vrchol prošvihl, přesto tu několik náprstníků ještě kvetlo. Vemeník ani jeden. Jo, kdo pozdě chodí…..

[View with PicLens]

O víkendu jsem se vrátil k Olšině, na stezku vedoucí kolem tohoto rybníka. Výlet s ostatními jsem nestihl, proto jsem sem dorazil později. Po ránu jsem byl na stezce sám, jen v půlce stezky nade mnou prolétl letec na padáku. Stezka byla nově opravena, z větší části vede po povalovém chodníku, přesto jsou úseky, kde můžete zapadnout do bahna. Ráno halila hladinu mlha, která se rychle rozpouštěla. Později, když se oteplilo, bylo k vidění několik motýlů a další hmyz. Tato stezka stojí za návštěvu.  Projdete přes mokřady, k hladině rybníka, lesem a na břehu rybníka se vám nabídne řada panoramatických výhledů.

[View with PicLens]

Další den jsme se vypravili na Knížecí Stolec do Boletického výcvikového prostoru. Byl státní svátek, takže po nás nikdo střílet nemohl. Alespoň legálně, i když jsme i tak čekali přepadení paragánů. Sluníčko pěkně svítilo a my využívali k zastávkám jen zastíněná místa. Po závěrečném výstupu nás překvapilo, že bylo možné vidět Alpy, přestože byl červenec. Očekávali jsme davy turistů, ale byl tu celkem klid.

[View with PicLens]

[View with PicLens]