V sobotu si Vlachovo Březí připomnělo konec druhé světové války. Do zámeckého dvoru zamířil konvoj historických amerických bojových vozidel. Dorazila třicítka jeepů, sanitní vůz, tři nákladní vozy a sedm motorek. Na zámeckém nádvoří zavlála česká a americká vlajka, k pamětní desce byl položen věnec na památku těch, kteří sem před lety dorazili. Vystavená technika i zbraně pak lákaly k okouknutí řadě místních i přespolních. Konvoj poté pokračoval do Prachatic, Vitějovic a Netolic.
Před několika dny zavál vítr písek ze Sahary až nad Českou republiku Vícekrát se měsíc zabarvil do ruda, když vycházel nad obzor.

Před nedávnem jsme se procházeli kolem Kratochvíle a při návratu, když sluníčko zapadalo, jsem párkrát stiskl spoušť na fotoaparátu.
Mezi svátky, než sníh opět roztál, jsem zajel k Soumarské slati. Zprvu jsem chtěl někam vystoupat na svítání, ale sluníčko se mělo ukázat až po desáté dopoledne. Nakonec se mraky začaly trhat až po obědě. Tak jsem si udělal alespoň malou procházku a zavzpomínal, jak jsme před několika měsíci pluli na lodičce po Vltavě. Cestou zpět jsem se ještě zastavil u Lenory na pár snímků.
Na nový rok jsme vyšli společně na Libín. Vyšli jsme z Libínského Sedla po cestičce. Na parkovišti na Sedýlku bylo plno, řada návštěvníků parkovala i po straně cesty. Bylo pošmourno, jen v jednu chvíli prosvitly sluneční paprsky vrstvou mraků. A znáte to, jak na nový rok, tak po celý rok. Rovnou jsme se domluvili, že za pár dnů zase někam zajdem.
Jednoho podzimního dne jsem chtěl zkusit nafotit svítání z Haniperku. Ráno se uvařila mlha, která byla níž. Když jsem dorazil na vrchol rozhledny, sluníčko vysvitlo. Ale mlha ty správné fotografické scenérie nevytvářela. Navíc jsem zjistil, že na focení mlhy je Haniperk relativně nízko. Alespoň jsem něco nafotil z podzimně zbarvené přírody.
Přenesme se opět o několik týdnů zpět v čase, kdy se příroda zbarvila čarovnými barvami….
Poslední den jsme věnovali pevnosti Stachelberk. Tato pevnost byla budována ve třicátých letech jako součást opevněních našich hranic. Přestože se zde pracovalo ve třísměnných směnách, nepodařilo se ji včas dobudovat. Vojáci ji museli zatopit, než ji museli opustit. Po válce část prostor zanikl kvůli činnosti nedalekého dolu. V posledních letech se podařilo část opravit a zpřístupnit. Expozice je věnována období jejímu budování. Nedaleko je i řada řopíků, které jsou upraveny do různých období, let 38-39, válečných i poválečných. Vystoupali jsme i na nedalekou rozhlednu, ze které byl pěkný výhled nejen na přicházející bouři.
Odpoledne jsme podnikly ještě kratší výlet na Pomezní boudy. Vrcholky hor se nám halily do mlhy, mlha později klesla a nám se výhledy ještě více uzavřely. Při návratu se hranici mlhy posunula přímo do vsi.
Další den jsme zajeli do Zoo ve Dvoře Králové. Cestou jsme se zastavili na přehradě Lesní království. Ta byla postavena ve středověkém rázu. V samotné Zoo jsme si nejdříve prošli klasickou expozici. Bylo toho však tolik k vidění, že jsme nakonec na část Safari ani nejeli. I tak se nám tam líbilo.