Na novoroční ohňostroj se přijelo do Protivína podívat hodně diváků. Samotnému ohňostroji předcházel koncert skupiny Argema. O šesté hodině byl odpálen samotný ohňostroj, který doprovodily 2 písně Eltona Johna a píseň z filmu Lví král. U diváků sklidil zasloužený potlesk.
Silvestr jsme strávili u kamarádů na chalupě, na ohňostroj jsme se podívali ve Březí. Na Nový rok jsme se společně vypravili na Věnec. Ani jsem netušil, že se zde nachází část zvaná akropole, která skýtá pěkný výhled do okolí. Myslel jsem si z předchozích návštěv, že hradiště je mnohem menší.
Posledním cílem o dovolené se stal vrchol Falkensteinu. Předpověď počasí měla výletu přát, u nás svítilo sluníčko. Když jsem se ovšem přiblížil k Železné Rudě, vjel jsem do mlhy. A při dalším klesání to moc nadějně vyhlíželo. Z parkoviště jsem vycházel v mlze a přesto jsem doufal, že z vrcholu bude něco vidět. Mé přání se vyplnilo a po hodině chůze jsem z ní vyšel. Skály malého Falkensteinu již nabízely výhledy. Pokračoval jsem dál a k vidění byly další pěkná panoramata. A k těm nejhezčím patřily i ty ze samotného vrcholu. Bavorsko bylo zalito mořem mlhy, ze kterého vystupovaly vrcholy Velkého Javoru, Svarohu… A cestou zpět jsem se zastavil u nedalekého vodopádu.
Předposlední výletem byl výstup na Svaroh. Z České strany je vrchol nepřístupný, nachází se zde první zóna, vyšel jsem tedy z německé strany. Stoupání na vrchol německé strany Zwercheck bylo pěkně strmé. Vrchol skýtá dva kousek od sebe vzdálené výhledy. Ten první na Ostrý a Schwarzriegel, z druhého místa na vrcholu kamenného moře je pak vidět Velký Javor. Jen o kousek dál dojdete na vrchol Ostrého, odkud se nabízí výhledy na českou stranu. Ten den nebylo počasí na fotografování ideální. Nad Bavorskem se honily mraky, naopak na Čechami svítilo sluníčko. Právě vrcholky Šumavy tvořily předěl mezi počasím.
Další zastávkou o dovolené bylo Zhůří. Byl jsem tu již několikrát, ovšem nenašel jsem pozůstatek sklářské huti v ukrytý v lese. Tentokrát jsem se vybavil mobilem s navigací a cíl jsem našel. A přiznám se, že bez něj bych neuspěl. Zbytek chladící pece ze sklářské huti se totiž nachází na pěšině, která není značená jako turistická trasa. Procházku jsem prodloužil na louku s pěkným výhledem na Kašperk a Kašperské Hory.
V pátek v podvečer jsme se zašli podívat do Chluman na tradiční vánoční trh. Okoštovali jsme čaj, punč i svařák, zkousli dobrou sýrovou placku,… potkali se sousedy i kamarády, u ohně zněly koledy… Pěkná vánoční atmosféra.
Dostal jsem dobrý tip na výlet, vyrazit na vrchol Bobíku. Před lety tam nebylo nic k vidění, díky těžbě se však otevřely pěkné výhledy směrem k Záblatí. Rozhodně doporučuji k vidění, než to opět zaroste.
Dalším cílem byla rozhledna na Svatoboru. Vzhledem k proměnlivému počasí a očekáváným srážkám nebyl cíl zdolán pěšky, raději autem pod vrchol. Mraky se po nebi honily, a když došlo na návrat do Sušice, začalo akorát pršet. V pizzerii naštěstí nepršelo, rovněž v muzeu, kde mají nejen pěkný šumavský betlém. A na závěr při plavání v bazénu již bylo jedno, že se mraky zasekly v kopcích a ne a ne se pohnout. Závěrečná zastávka patřila kostelu ve Strašíně.
Hodně lidí navštívilo vrcholy Třístoličník, Hochstein, přes Trojmezí došli třeba na Plechý, … Co mě však překvapilo, že pod vrcholem Trojmezné se na německé straně nachází kamenné moře s nádhernými vyhlídkami do Němec, mě se při cestě naskytly pohledy na vzdálené vrcholy Alp. A pokud si všimnete toho slepýše na jedněch z posledních snímků, alespoň jak jsem si zprvu myslel, tak to nakonec slepýš nebyl 
Další den jsem zamířil na Paště. Po ránu se vytvořila mlha, krajina měla mlžný nádech. První fotku jsem pořídil při příjezdu do Dobré Vody, odkud jsem vyšel. Cestou jsem minul stavení, které obýval proslulý šumavský lékař. Bohužel stavení chátrá a od poslední naší návštěvy se stav znatelně zhoršil. Pokračoval jsem po cestě kolem několika luk, jež skýtaly pěkné výhledy na šumavské kopce. Až jsem nakonec dorazil až na Paště. Došel jsem až ke kapličce, bohužel dál se pokračovat nedá, cesta je uzavřena kvůli suchým stromům hrozícím pádem.
