Bývalý objekt mateřské školy, kam jsem chodil i já, prochází nyní demolicí. V budoucnu by tu chtěli postavit dům s pečovatelskou službou. Zda se vše podaří, ukáže čas.
Ohlédněme se nyní trochu do minulosti. Tuto budovu začali stavět v roce 1972 a o tři roky později ji začaly děti navštěvovat. Byly tu velké prostory, rozděleny do dvou tříd a vlastní jídelna. Děti měly k dispozici i velkou zahradu kolem budovy.  Po revoluci přestěhovali mateřskou školu do areálu školy. Uvolněné prostory začala obec pronajímat. Šil se tu textil, dělali kabely, … Poslední roky však objekt byl opuštěn a chátral.

Po mnoha peripetiích se zámek ve Vlachově Březí dočkal rekonstrukce. V samotném areálu se podařilo nejprve opravit zámecký pivovar a nádvoří. Nyní prochází opravou i samotný zámek.
Původně se zde nacházela dřevěná tvrz, která byla několikrát vypálena. Za Oldřicha Malovce se tak stalo hned dvakrát. Později  se zde postavila zděná budova. Za Ditrichsteinů a Herbersteinů však zde sídlil již jen správce panství. Ke správcům patřil i Tichý, jehož Anička dcera okouzlila Jana Nerudu. Ten Vlachovo Březí několikrát navštívil a vznikla zde část jeho literární tvorby. Po druhé světové válce byl zámek zestátněn a sídlily zde státní statky. Ty se po revoluci rozpadly a zámek nakonec připadl městu. Budova byla prázdná a vandalové ji začali ničit. Město pro zámek hledalo využití a připravilo několik projektů. A ten poslední se podařilo zrealizovat. V horním patře by měla být umístněna knihovna, která se nyní tísní ve školních prostorách.

[View with PicLens]

Opět jsem šáhnul do šuplíku, tentokrát jsem se vrátil k snímkům z února. Za tmy jsem vyrazil z Kubovy Hutě na Boubín, mým cílem se stala rozhledna. Bylo to poprvé, kdy jsem musel projít turniketem. Rozhlednu čeká v budoucnu rekonstrukce a obec se tak snaží získat na tuto akci finance. Na vrchol jsem vyšel právě včas, akorát vycházelo slunce. Alpy k vidění sice nebyly, ale i tak to byl pěkný pohled. A dobrá zpráva pro další nadšence : Poprosil jsem vedení obce, zda by bylo možné upravit otevírací dobu tak, aby i v dalších měsících bylo možné svítání vidět. Obec toto přislíbila.

[View with PicLens]

Letošní zimu jsem se třikrát vypravil na Sedlo poblíž hradu Kašperk. Poprvé jsme dorazili, když slunce bylo sice ještě na obzoru, ale již se zahalilo do mraků. Podruhé to bylo včas, ovšem mraky postupovaly přímo přes hrad a rozpustily se až po západu slunce. Zkusil jsem to tedy ještě jednou, tentokrát mi štěstí přálo. Nejprve jsem udělal pár snímků za světla a pak již vyčkával na moment, kdy hrad nasvítí paprsky zapadajícího sluníčka. Pokaždé si sem našlo cestu více lidí a pár jich i vyčkalo na západ slunce.

[View with PicLens]