Již podruhé jsem se vypravil na Sedlo, odkud jsem chtěl nafotit hrad Kašperk v zapadajícím světle. Ovšem ani tentokrát mi počasí nepřálo. Nad hradem se táhly mraky, přes které sluníčko nezasvítilo. Čekal jsem přes dvě hodiny, ale teprve po západu slunce mraky zmizely.
Dnes si celá republika připomíná výročí 17. listopadu, den boje o demokraci, mezinárodní den studenstva. V obci Šipoun si tento den připomněli netradiční výstavou. Ta je umístněna do autobusové zastávky. V první půlce je připomenuta památka studentovi Janu Opletalovi postřelenému při protinacistické demonstraci a studentům, kteří krátce po jeho pohřbu byli zatčeni Gestapem a bez soudu popraveni. Druhá část je věnována událostem 17. listopadu 1989.
Další den jsme se vydali na túru do kopců. Tentokrát jsme oklikou přes objížďku zamířili na skalní hrad, který skýtal pěkné rozhledy. Při výstupu na další vrchol Špičák se začala ozývat bouřka, proto jsme se raději dlouho nekochali a vrátili se zpět k autu. Výhledy ze Špičáku jsou špatné, stromy již vrchol přerůstají.
Autem jsme popojeli do Frýdlantu, kde jsme si prohlídli tamní hrad a zámek. Prohlídková trasa patří k jedněm nejdelším v České republice. Nahlédnout jsme mohli do starých i novějších prostor. Do několika malých místností jsme však kvůli covidu nesměli. Na závěr prohlídky jsme navštívili zámeckou kuchyní.
A protože nám zbyl ještě čas, zajeli jsme i do lázní Libverda, které jsou kousek od Hejnic. Jejich střed byl moc pěkný, kolonáda již byla v trošku horším stavu. Prošli jsme se lázeňským parkem, zašli na večeři a okoštovali tamní teplou lázeňskou oplatku.
První motoristickou soutěží v regionu nebyla tradiční Rallye Šumava, která byla kvůli koronaviru přeložena na listopad. Jako první tedy na silnice vyrazili veterání. Ti se svými vozy plnily cestou různé úkoly a hlavně si jízdu dobře užívali.
Tento víkend by se na řadě míst konaly akce k připomenutí 75 let od osvobození a konce II. světové války. Bohužel koronavirová epidemie většinu z nich nedovolila uskutečnit. Tady u nás na Šumavě probíhá jízda vozidel americké armády a na některých místech i rekonstrukce událostí z let 1938-1945. Já letos sáhl do archivu a vybral jsem dva soubory – návštěvu veteránů ve Vlachově Březí a připomenutí událostí roku 1938 a 1945 na Kvildě, kde v nedalekém Zhůří padli Američané do léčky nastražené jednotkou SS.
Se synovcem jsme zajali také na pouť do Plané. Sešli se tam šermíři a předvedli pěkné vystoupení. Zbraně zdatně ovládali a navíc smysl pro humor rovněž měli, takže jsme se dobře pobavili.
Na závěr jsme se podívali do muzea veteránů ve Slavonicích. Jsou tam k vidění různé skvosty, jak evropské tak americké produkce a jejich návštěva patří zato. Kde jinde také potkat Fantomase,… ? Česká Kanada se nám zalíbila a pravděpodobně se tam ještě zastavíme.
Oblast České Kanady si před lety vybral i J. G. Grasel. Vedl tu svou lupičskou bandu. Později se podařilo ho zatknout a za své činy byl odsouzen k trestu smrti. Jedna z místních stezek nyní vede až k jeho brlohu. Využili jsme příležitosti a vyrazili pěknou přírodou po ní. Cestou v lese jsme pak narazili na „Tří mužnou bambitku“.
Zajeli jsme se podívat i na nedaleký Landštejn. Jedná se o zříceninu hradu, která nabízí pěkné výhledy do kraje. Jeho podzemní však zůstává nepřístupné. Najdete tu velké koule z dob obléhání a kousek nad ním i draka. Nás tam ovšem zastihl řádný deštík, takže jsme nakonec museli prchnout, hurá na oběd. 
Po delší době jsem se vrátil ke zpracování fotografií z našeho jarního výletu. Pravidelně jezdíváme na Moravu ke sklipkům, letos jsme vzhledem k okolnostem dali přednost České Kanadě a naším cílem se stala Číměř. Naším prvním zastavením byl Jindřichův Hradec, kde jsme se podívali do muzea fotografie a regionálního muzea, kde se nám nejvíce líbily Krýzovy jesličky. Prošli jsme se městem a závěr dne jsme již trávili v zamluvené chaloupce u grilu a vínka.
